Podnět k založení Sboru dobrovolných hasičů v Koterově dal výbor místní Občanské besedy a to pořádáním veřejné přednášky na téma "O účelu hasičství", konané dne 28. ledna 1912. Na uvedené téma hovořil dozorce plzeňské župní hasičské jednoty František Kohout. Po této přednášce byla po obci poslána listina, na kterou se měli zapsat občané mající zájem o vstup do hasičského sboru.
Protože se přihlásil dostatek zájemců, byla na 3. března 1912 svolána schůzka všech přihlášených, kde byly projednány stanovy a zvolen prozatímní výbor v tomto složení: František Krásný, starosta obce Koterov, František Hrubý, ředitel obecné školy, Josef Kural, Martin Mádr, Josef Hucl, Jakub Procházka a Rudolf Vintr. Tento prozatímní výbor konal do ustavující valné hromady 3 schůze a měl za úkol připravit valnou hromadu a odeslat stanovy spolku ke schválení obecnímu úřadu v Koterově a c.k. místodržitelství v Plzni. Současně prozatímní výbor opatřil hasičské nářadí za 3300,- K.
Obecní úřad v Koterově schválil stanovy sboru 12. dubna 1912 na zasedání obecního zastupitelstva a současně sdělil prozatímnímu výboru, že v případě požáru přenáší pravomoc obecního starosty na velitele sboru. C.k. místodržitelství v Plzni schválilo stanovy sboru 18. června 1912 a tak na třetí schůzi prozatímního výboru bylo stanoveno datum konání ustavující valné hromady. Vydání na papír a poštovné spojené se založením sboru hradila Občanská beseda v Koterově. Do té doby se přihlásilo 39 členů, z nichž bylo 9 zakládajících, 22 činných a 28 přispívajících.
Ustavující valné hromady, která se konala 6. července 1912 v hostinci Martina Otty v Koterově, se zúčastnilo 40 členů. Hlavním bodem programu byla volba prvních funkcionářů sboru dobrovolných hasičů, kterými se stali: starosta Josef Hucl, velitel Václav Čechura, podvelitel Jan Šašek, jednatel Václav Štika, pokladník Josef Kural a členové výboru Vojtěch Hucl a Martin Mádr. První akcí nově zvoleného výboru byla jeho účast na sjezdu hasičské župy plzeňské 14. července 1912 v Bolevci.
Nově založenému sboru dobrovolných hasičů byly poskytnuty následující dary: banka Slávie darovala 100,- K, továrna Zikmunda Theinera 100,- K a zemský poslanec Josef Hucl 50,- K. Subvence od státu činila 800,- K a obec Koterov zapůjčila 120,- K. Dále se obec zavázala platit sboru výzbroj a výstroj a svým výnosem z 19. srpna 1912 povolila zřízení hasičského cvičiště v ulici Na Hradčanech a ve škole zřídit kolnu pro stříkačku a náčiní. Obec Plzeň povolila odprodej dřeva ze svých lesů za nižší cenu na stavbu leziště na hasičském cvičišti. Nová dvouproudová ruční stříkačka byla poprvé vyzkoušena 28. září 1912.
K prvnímu zásahu u požáru vyjel náš sbor 3. května 1913 do Božkova, kde hořela továrna firmy Gross a spol. K tomuto požáru se sbor dostavil během 15 minut a pracoval celých 14 hodin. 15. července 1913 bylo uspořádáno první veřejné cvičení sboru, kterého se zúčastnilo 23 hasičských sborů z celého okolí. Po cvičení se konal koncert v hostinci U Čechurů. Celé akce se podle tehdejšího odhadu zúčastnilo asi tisíc osob. Veřejné cvičení bylo podle vyjádření přítomných činitelů župní hasičské jednoty velmi zdařilé.
V roce 1914, po vypuknutí 1. světové války, byla činnost sboru zastavena odchodem většiny funkcionářů a členů do války. Poslední zpráva o činnosti v roce 1914 je zápis z výborové schůze 28. června. Činnost sboru ustala na pět let a válka si vyžádala životy čtyř našich členů. Na bojištích padli Václav Gregorides, Josef Loukota, Petr Špiler a Václav Weinfurt.
